Just chill, dude

28. září - 7. října

International House

Hned druhý den ráno po homecoming game jsem měla naplánovanou návštěvu Dne otevřených dveří na nedaleké univerzitě, kam se budu hlásit. (jestli jsem to ještě nezmínila - jsem rozhodnutá tu tady příští rok pokračovat na univerzitu a získat tu titul). Takže jsem se probudila bright and early a vydala se s host mom na universitu. Nakonec jsem si trochu nadávala, že jsem nešla sama, protože nepanovala zrovna nejlepší nálada, jestli chápete, co myslím :D Po úvodní řeči od ředitele školy jsem zašla do International House, který mě zajímal nejvíc. Chtěla jsem si trošku šplnout tím, že se představím lidem, kteří se probírají přihláškama international studentů, oni si mě zapamatují a získám tím plus body :D Bohužel tam nikdo z vedení nebyl, ale příští neděli je akce pořádaná International Housem, takže všechny autority oslním tam. ;)

Moje jmenovka se školou :)

Museli jsme odejít dřív než bych chtěla, protože jsem ve 2pm měla schůzku u fotografa. Musela jsem si nechat udělat formal senior pictures, které jdou do yearbook (takový ty zhulenecký fotky od ramen výš). Všichni mi říkali, že si mám také přinést 3 outfity, na neformální fotky. Takže jakmile jsem přijela domů, začala jsem si dělat vlasy a make-up (na kterém jsem pracovala ještě cestou k fotografovi, jak je mým dobrým zvykem). Outfity jsem vybrala den předem, tak jsem je jen hodila do tašky a vyrazila. U fotografa byli lidi nejenom z mé školy, ale i z vedlejší vesnice, takže tam byl docela šrumec. Pár známých mi zamávalo, ale já se cítila hrozně neadekvátně v mé flanelové košili, všichni ostatní byli buď jako modelky nebo ve fotbalovém dresu. Udělala jsem pár póz vevnitř a venku (pod dohledem ostatních čekajících a jejich rodičů/kamarádů - jako jediná jsem tam byla sama) a rychle se zpakovala. Na fotky jsem se nemohla hned podívat, musela jsem čekat asi 2 týdny.

Jídelna na universitě (můžete si nabrat co chcete! ♥)

Víte, jak když v Čechách máme v jeden den 2 testy, nadáváme a všechno? Já psala tenhle týden 8 testů, všechny během 3 posledních dní. Ale tady v Americe mi ani nepřijde, že to je taková hrozná věc. Na test se učím stylem "v 10 večer to možná jednou prolítnu očima". Zato angličtina, to je jiný kalibr.
Během léta měli moji spolužáci přečíst 3 knížky, ze kterých během prvního měsíce školy dostali test. Já jsem to samozřejmě všechno psát s nimi nemohla. Ms Ewen mi dala jednu z těch knížek 5 dní před testem, že to určitě stihnu přečíst. To jsem stihla, a v testu dokonce měla 90% (což je dost úspěch, protože v testu byly samý otázky jako "Jakou barvu šály měla Caroline v první scéně?", i když tam šála nehrála vůbec žádnou roli). Tak jsem dostala na přečtení zbylých dvou měsíc. Ze začátku se mi to zdálo jako spousta času, ale najednou jsme dostali na přečtení Frankensteina a Canterburské povídky, a to už jsem nestíhala číst. Takže jsem den před testem, v úterý odpoledne, vytiskla ze Sparknotes (nejlepší vynález člověka!) shrnutí knížek The Hobbit a The Screwtape Letters a tak "přečetla" obě knížky. Jestli jste nikdy o té druhé neslyšeli, tady je pravděpodobný důvod - je to velmi křesťanská knížka. Já sama jsem to nedokázala překousat, protože neustálé reference k tomu, jak je ateismus a nevíra ďábelské, mi lezly na nervy.
Ve středu během hodiny se také měl psát test z postav z Canterburských povídek. Takže jsem stihla napsat jen ty dva testy z knížek. Ms Ewen mi řekla, že to můžu napsat další den. Tak jsem ráno nakráčela do English připravená na Canterburské povídky a bum, on se psal další test! Myslím, že to bylo z Beowulfa nebo něčeho takového, co jsme četli během hodin. Takže jsem opět odložila už odložený test, běžela napsat test z Government a po hodině spěchala zpátky dopsat Canterbury Tales. Ms Ewen během té hodiny učila hodinu Bible.. Jo, je to tady s náboženstvím docela masakr.
Druhý den jsem psala test z US History I a US History II (mám všechny History classes které na střední škole jsou :DD). Trošku se mi to matlá dohromady, ale taky jsem se na to nemusela učit a bylo to v klidu.
Ten pátek jsem na zápas nešla, protože mi host dad řekl, že je unavený a nechce se mu pro mě v těch 9:30, kdy zápasy většinou končí, jet. Protože bydlím uprostřed ničeho nejdál od školy, jak to jde, nikdo by mě nemohl vzít domů, takže jsem to vzdala a šla spát brzo.

Alaniny psíci

V sobotu jsme zase celý den nic nedělali, a už jsem upadala do deprese z nudy, když mi najednou psala Alana, kamarádka roztleskávačka, jestli s ní nechci do strašidelného domu. Moc se mi nechtělo, protože nemám ráda strašidelný filmy apod, ale lepší strašidelný dům než koukání na televizi. Nevěděla jsem, jak se pak dostanu domů, ale Alana mi navrhla, že u ní můžu přespat. V 7pm mě vyzvedla a vydaly jsme se na asi 45 minutovou cestu do "nejlepšího strašideného domu v severo-východní Alabamě". Už od začátku se mi tam nelíbilo, smrdělo to tam ohněm a benzínem, ve frontě na dostání se dovnitř jsme čekaly asi 20 minut. Během tý doby se s náma pokoušelo bavit několik veselých skupinek kluků (buď zhulených nebo opilých). Když na nás přišla řada, byly jsme ve skupince jen my 2, takže další dvojce kluků se k nám přidala. Alanu jsem chytila za ruku a celou dobu ji nepustila, a čas od času jsem chytila za ruku i jednoho z těch dvou kluků za mnou. Je mi jedno co si o mě mysleli, já se prostě bála :D Procházeli jsme různými místnostmi, kde byli lidi převlečení za cokoliv co se kdy objevilo v hororových filmech. Zaječela jsem jen v první místnosti, pak už jsem věděla, že čím víc řvu, tím víc se na mě ty nechutný přestrojený chlapy bez trik budou soustředit. Shrnu ten zážitek takhle - vyzkoušela jsem jeden z Amerických fenoménů, ale nikdy se tam už nevrátím :D

Byl to porod, ale Alana to zvládla! :D

Alana mě pak vzala do Arby's, jeden z "zdravějších" fast-foodů. Zajímavé zjištění - vůbec nevěděla, jak sestavit takového panáčka z papíru, jako jsou třeba v časopisu ABC. Jakože, naprosto nechápala princip "ouško A do díry A". Ale s mojí pomocí to nakonec po 20 minutách zvládla.
Po jídle jsme jely na moji první americkou párty. Byla to spíš sešlost, ale tady se moc párty jako z "Protivné, sprosté holky" se zvracením do váz a ovocným punčem, nenosí. Byli tam jen asi další 2 lidi, které jsem znala ze školym, takže jsem se trochu nudila. Pak jsme s jedním z mých spolužáků jeli pro dalšího spolužáka. Hudba samozřejmě na plný pecky, v ruce cigáro a bez pásů :D (já jsem tu asi jediný teenager, co pás pokaždé používá) Když jsme se s ním vrátili, objevilo se dalších pár lidí, které jsem znala, ale Alana díkybohu navrhla, že pojedeme domů, protože je unavená. Takže jsme se asi ve 2 ráno dostaly do postele a spaly až do 11. Mimochodem, Alana má vodní postel.. Kdo by na tom nespal jako miminko :D

Další 2 články jsou už rozepsané, takže snad konečně se dostanu do současnosti :D

FOTOGALERIE

International House zevnitř

Zmrzlinovač v jídelně na universitě