Hola chicos y chicas!
Týdny plynou, ale některé věci se nemění.. Ještě pořád jsem sirotek. A už mi to začíná lézt na mozek - "Co když jsem až moc ošklivá? Co když jsem hrozně nudná? Nebo zním jako snob?"
Říkala jsem si, že 1. srpen je magické datum, že to toho dne budu čekat, a až pak začnu vyšilovat. Takže jsem čekala do 10 večer, a až pak začala psát email do agentury. Vždycky všude čtu, jak někomu dala agentura vědět o rodině v srpnu, i když si ho rodina vybrala už v červnu. Tak jsem napsala, jestli je možné zjistit, zda-li je můj profil ještě v oběhu. Samozřejmě jsem doufala, že není. Že poslední měsíc se vyřizují papíry a rodina čekala, až je zkontaktuju sama. Ale ne, on pořád koluje po potencionálních hostitelkých rodinách.. A nikoho nezajímá. Yup, to vám zvedne sebevědomí! :D
Také mi bylo řečeno, že jestli můžu, mám si začít hledat rodinu vlastními silami. Takže jsem napsala zprávu 2 Američankám, které byly tento rok exchage studentky v ČR (díky AFS, za všechno! ♥), jestli náhodou o někom nevědí. Taky mi 2 kamarádky, co už rodinu mají slíbily, že se zkusí zeptat jejich host parents, jestli by se mohli zeptat v okolí. Možná ještě zkusím napsat lidem, co byli v US s WE minulý rok. Ale to je asi všechno, co můžu udělat :/
Už jsem se vzdala mého snu o rodině ve WA nebo OR, teď beru co mám. Momentálně nejvíc sázím na Montanu nebo Alabamu (tím se na tebe Míšo nestažím nijak tlačit, jen věřim v tvoje přesvědčovací schopnosti! :D).
Každopádně, nesmím být až příliš optimistická. Kdyby i osobní zapojení kamarádů selhalo, budu muset zkusit poslední zoufalý pokus, popsaný zde - Hledání rodiny na vlastní pěst. Ale opravdu se mi do toho nechce, mám pocit, že to nemůže vyjít :D
A na konec bych chtěla poslat strašně moc hugs and kisses and love Míše (která je 3. den v Alabamě), Honzovi (který za 2 dny odlétá do Missouri) a Klárce (která.. letí neznámo kdy do Wisconsinu). Lidi často říkají, že vám i blbá Facebooková skupina během toho roku neuvěřitelně pomůže. Mně tihle tři pomáhají už teď :)
Každý sirotek potřebuje svého umístěného optimistu! :D
Tak vzhůru do nekonečna a ještě dál! :)
Jak si znovu a znovu čtu tenhle článek, tak si říkám, jakou máš neuvěřitelnou smůlu na agenturu. :( Ty první otázky dělám, že jsem vůbec nečetla, protože ty vůbec nemáš důvod o sobě pochybovat. :) Vzhledem k tomu, že se teď známe už i osobně, tak můžu jen říct, že jsou ty Američani vážně pitomý, že si tě nevybrali. Neví, o co přichází.. ;-) Ještě pořád zbejvá v podstatě celej měsíc a já prostě věřim tomu, že to na poslední chvíli klapne! :) Just believe! :)
OdpovědětVymazatDíky Klárko! Teď už to musí přijít prostě, polovina lidí už do Ameriky odletěla, it's my time to shine now! :D
Vymazatjája
OdpovědětVymazatTak sem si přečetla co píše agentura WE "jak a kdy se letí", připadá mi to jako snůška nesmyslů. Jak tam chválí sebe (WE) například, že letenka umožňuje jedenkrát zdarma změnu termínu odletu, coč asi žádné aerolinie neposkytují, nebo povinný společný odlet domů, nebo, že oni vybavují nějaké vizum (to si musí každý vybavit osobně na am.ambasádě).
Každý den se sem dívám a doufám, že už přijde ten den kdy zde bude zpráva o rodině a stále držím palce, aby už ten den přišel.
Já se na ty jejich kecy už ani nedívám. A už vidim, jak organizace týhle velikosti má nějakou "exkluzivní" smlouvu s aerolinkama o změnách datumů zdarma :DDD Spíš se bojím toho, že mi chlap najde letenku za 40 000,-, a nebudu si moct najít sama vlastní levnější :/A vízum, k tomu nám na předodletovce dali 2 papíry, zjevně vytisknutý ze stránek ambasády, kde je vysvětleno, jak to všechno vyplnit. Tomu se říká servis :D
VymazatAnyway, nechci říkat hop atd. - ale babička mi našla nějaký známí v Americe, kterým se dneska bude posílat moje přihláška :) Sama jsem s nima nemluvila ani nic, je to přes prostředníka, ale hrozně doufám, že to alespoň zváží. Zdá se, že nikdo jinej neměl s hledáním štěstí. :/