US Embassy, plane tickets and other stories

Bonjour!

Vízum dokončeno za: 2 dny
Cest do Prahy tento týden: 3
Dní do odletu: 4

Ještě začátkem tohoto týdne jsem neměla ani jeden oficiální papír nebo informaci od agentury, jestli teda opravdu host family mám a nebo si ze mě jen Bill a Petra dělali srandu.
To co vám teď popíšu je naprosto neobvyklý postup, který se vám NA 99% NESTANE. Také to možná nebude úplně přesné, protože posledních 5 dní mám smíchaný dohromady.

Pondělí: Bill z americké pobočky vymlátil, že mi DS-2019 pošlou ještě ten den. Od pána z agentury jsem měla infomace, že to trvá tak 4 dny, takže to možná v pátek přijde (Bill něco říkal o tom, že tam zavolá a zaplatí rychlejší dopravu, což jsem jim rozmlouvala). A že musíme doplatit zbytek peněz (4,500 USD + cca 20 000 Kč za letenku, která se teprve bude kupovat), do tý doby nebudu "oficiálně" umístěná.

Úterý: S tátou jsme vybrali peníze, a s veeeeeelkou obálkou jeli do Prahy to zaplatit. Pán nám říkal, že podle DHL trackeru je DS-2019 zaseknutý v LA na letišti, že tam je "On hold", a že se mu to nikdy nestalo. Docela mě tím vyděsil, začal totiž popisovat, jak to asi otevírají celníci a kontrolují to, že se to občas stává a hodně to tu zásilku zdrží. Seriously, to mě neuklidnilo. Navíc jsme pak celý odpoledne čekali, až nám přijdou ty "oficiální" informace o rodině, když jsme se kvůli tomu v pondělí v noci rozhodli tam druhé ráno jet. Žádný email jsem nedostala, tak jsem si postěžovala Billovi. Ten hned volal do US kanceláře, kteří slíbili, že do Čech napíšou, aby mi to poslal.

Středa: S kamarádem jsem se odpoledne sešla ve městě. Pořád jsem žádné info neměla. Ve 3 mi volá táta, že přišel ten email s informacema, ale že tam je i ten DS-2019. Myslela jsem, že to třeba poslali mailem z US oskenované, tak jsem to nijak neřešila. Táta mi ale o 2 minuty později volal znovu, že v tom mailu je, že "se stal zázrak" a formulář je v Praze. Takže jsme se s kamarádem sbalili a letěli domů abysme stihli vízum odeslat a domluvit urgentní schůzku s konzulem. Doufala jsem, že kdybych jim do 4 odpoledne zavolala, dalo by se to zařídit na další den ráno (v pátek není úřední den). Bohužel tam už nikdo nebyl, tak jsem nechala schůzku zarezervovanou na úterý ráno a spoléhala na to, že jim email bude stačit. Večer jsem ale zjistila, že jsem požádala o špatný typ víza. F1 místo J1. To dokážu udělat jen já :D Takže po menším hysterickém záchvatu jsem zrušila schůzku, kterou jsem na úterý měla, opravila údaje na vízu, znovu domluvila schůzku na úterý s kódem nového víza a napsala ten den už třetí email na konzulát s novými údaji.

Čtvrtek: Byli jsme domluvení spánem z agentury, že ráno vyzvedneme DS-2019 a počkáme v Praze, jestli nám z ambasády neodepíšou. Čekali jsme až do 10:30, ale email nepřišel, tak jsme se sbalili a jeli do Liberce. Od 13:00 jsem měla zubařku, tak jsem si zašla na salát k obědu a nemyslela na nic jinýho, než jak strašně moc se bojím zubařů :D Pak mi začal zvonit mobil, "Unknown caller". Na druhém konci byla hrozně milá paní z ambasády, která říkala, že si právě přečetla můj email a že je vidět, jak hrozně mám na spěch. Jestli bych teda mohla přijet ještě dneska odpoledne do 3? To jsem ale nestíhala kvůli té prohlídce, a nevěděla jsem, jak dlouho tam budu. Tak mi paní nabídla, že můžu přijet v pátek v 9 :)

Pátek: Ráno jsme vyrazili po třetí za 4 dny do Prahy, tentokrát i s bráchou. K ambasádě jsem dorazili 15 minut předem, dvěma strážcům nahlásili jméno a oni ho našli v "seznamu hostů" (přesně jako vyhazovači na VIP párty :D). Pak jsme odevzdali mobily, mp3, tablet i flashku (seriously?), dostali jmenovky s číslama a šli nahoru. Myslela jsem, že budeme jediní, protože nebyl úřední den, ale byla tam jedna další skupinka (dcera + oba rodiče). Po nějaké chvíli k prvnímu okýnku přišla paní a zavolala si je. Dali jí papíry a paní se zeptala na nějaké věci, mimo jiné i kdy odlítá. Na to jí slečna řekla, že 25. srpna. Paní za přepážkou v tu chvíli málem omdlela :D Prý proč si domlouvají urgentní schůzku, když by to stihli i bez ní? Taky jsem nad tím přemýšlela. 25.? Vážně? To bylo za 8 dní.. Never mind. Když jsem já přišla k okýnku, řekla jsem, že mám letenku na víkend. Paní mi dala nějaký papírek s mým "kódem" nebo tak něčím, a šli jsme na oddělení pro American citizens zaplatit, protože na Non-immigrant Visas neměli otevřenou pokladnu. Když jsme se vrátili, zavolal roztomilý Američan "Hernykouva, okinko sest". Tak jsme šli k okýnku 6.. Které bylo zavřené :D Pán se do mikrofonku opravil ("okinko tšči"). Dala jsem otisky, pokecala o rodině, Alabamě a opět jsem řekla, že odlítám o víkendu. Tak mi pan konzul řekl, že máme přijít po 13:30 a budu mít vízum hotové :) Ještě mi dal nějaký papír, kde něco napsal (ale nedokázala jsem přečíst, co) a s tátou jsme vyrazili do města, hledat bráchu. Sám dokázal dojít až před orloj, i když tam za posledních asi 10 letech nebyl ani jednou. Prošli jsme centrum a já zoufale vbíhala do suvenýr shopů a hledala cokoliv NEúchylného. Nepovedlo se. Všude samé matriošky, kýčovité skleněné výrobky či trika s hrozně vtipnými obrázky a nápisy. Několikrát jsem se obsluhy na něco ptala, a oni ani česky neuměli! Vždycky na mě zírali jak na Rumuna co se snaží v cizí zemi domluvit jeho jazykem.. A pak se opatrně ptali, "Do you speak English?". Vážně?!? Nakonec jsem koupila jen hrneček v jednom českém obchodě na Malé Straně (první nekýčovitý krám za celý den, moc se mi tam líbilo). Ale zpět k vízu, na domluvený čas jsme se dostavili, znovu odevzdali všechnu elektroniku a 10 minut si počkali u okýnek, než mi to vízum dodělali. A pak už jsme fičeli domů :)
Když jsme se během dne ujistili, že vízum dostanu ještě ten den, volali jsme do agentury kvůli letenkám. O asi 2 hodiny později mi volal pán s nabídkou 3 letenek - na sobotu, neděli a úterý (rodina v pondělí má nějaké školení nebo co, takže by to bylo složitý mě vyzvednout). Nakonec jsem se rozhodla pro úterý, protože v sobotu a neděli ty letenky neměly změnu odletu zdarma. Ještě nevím, kdy chci odlétat, s rodinou jsme se bavili i o Dni nezávislosti, takže jsem zvolila raději tu změnu odletu. Letím 21.8. ve 13:05 z Prahy přes Paříž do Atlanty :)) Začátek školy nestihnu, ale protože začíná za 2 dny, bylo by to hodně natěsno i kdybych letěla dnes. Tak 4 dny mě už nevytrhnou.

Fotka ve stylu mozkomor, ale mám vízum! :)

Z ostatních zpráv: Měla bych balit, ale nece se mi. Poslední týden chodím v podstatě pořád v jednom tričku a kraťasech, ostatní už mám vypraný a složený na gauči. Mám ale pocit, že pojedu s poloprázdným kufrem - průměrná teplota v Ohatchee v prosinci je 12C°, takže zimní kabát tahat nebudu v žádným případě (i když mi Bill tvrdí, že občas je pod nulu a posílal mi fotku jejich baráku, kde je asi 1 cm sněhu na zemi). Asi se do toho později odpoledne pustím.
A mimochodem, o suvenýrech pro jistotu nebudu nic psát, protože Bill objevil, že mám tenhle blog uvedený na FB v profilu, a s pomocí překladače si přečetl poslední článek :D Takže, Bill, if you're reading this, I had to delete all info about the souvenirs I bought so I could surprise you! :D

Tak si užívejte zbytek léta :)

Míša