pondělí 20. srpna 2012

Last night's stress

Je mi blbě. Jsem si jistá, že jsem něco nesbalila. Nemám uklizený pokoj. Nastavila jsem si na novým drahým zámku nový kód, ale asi špatně, a nejde mi otevřít. Rozjel se mi zip na hlavní kapse kufru.

Brečím kvůli zámku, ale při loučení s babičkou a dědou jsem ani nemrkla. S rodičema jsem se projistotu ještě před chvílí pohádala, protože mi nejde zvážit kufr na naší geniální 20 let staré váze (s ručičkou, +-15 kg přesnost).

Aneb, za 12 hodin odlétám.

sobota 18. srpna 2012

US Embassy, plane tickets and other stories

Bonjour!

Vízum dokončeno za: 2 dny
Cest do Prahy tento týden: 3
Dní do odletu: 4

Ještě začátkem tohoto týdne jsem neměla ani jeden oficiální papír nebo informaci od agentury, jestli teda opravdu host family mám a nebo si ze mě jen Bill a Petra dělali srandu.
To co vám teď popíšu je naprosto neobvyklý postup, který se vám NA 99% NESTANE. Také to možná nebude úplně přesné, protože posledních 5 dní mám smíchaný dohromady.

pátek 10. srpna 2012

ALABAMA darlin'!

JÁ. MÁM. RODINU!

Lidi! :)) Před 2 dny večer mi napsala Míša (zmíněná v předchozím článku, odlétala do Alabamy už na začátku srpna), že možná pro mě má host family. Kamarádi jejích host rodičů, o kterých jsme se už někdy bavily, takže jsem věděla, že Petra je Češka a Bill je typický veeelký Američan.
O pár hodin později (během toho, co jsem spala) mi přišel dlouhý email od Billa, kde se představili, řekli, že jsou velmi interested, a že jim mám dát pár dní. Myslím, že jsem jim něco odepsala (ale už fakt nevím jistě). A po poledni, kdy se v Americe probouzeli ptáčci a Bill s Petrou, si mě najednou na Facebooku přidala Petra, Bill i Míšina host mum (jsou velmi dobří rodinní kamarádi). Protože jsem zrovna odcházela s kamarádkou do města, napsala jsem Petře jen, že jim napíšu později (chvilku jsem debatovala, jestli česky nebo anglicky, ale čeština neměla nikdy šanci :D). Takže když jsem se v podvečer vrátila, Petra mi hnedka psala, bavily jsme se o tom, že nejsou rozhodnutí apod. Pak jsem se zeptala, kdy začíná škola. No, 20. srpna. Za 10 dní. A řekla mi, že proto se s Billem snaží rozhodnout co nejrychleji, protože chtějí, abych stihla začátek školy. Ptala jsem se ještě na něco, a to mi řekla, že jim mám dát pár minut, že se mi pak Bill ozve.
Po pár minutách jsem začala chatovat s Billem. Začali jsme o tom, že byl na obchodním obědě, protože má vlastní počítačovou firmu. Můj táta učí robotiku na univerzitě, takže jsem nadšená, jak krásně to vyšlo! :) Pak jsme se dostali k tomu, proč váhali s tím, jestli si mě vzít nebo ne - Bill jde asi za 2 měsíce na operaci, a říkali, že nechtějí, aby mi to "zkazilo" my exchange experience. No way! Pak Bill zmínil, že by mi chtěli zavolat. To si nedovedete představit, kolik litrů potu jsem dokázala vyprodukovat během asi těch 10 minut kdy jsme to domlouvali. A pak mi Bill napsal "You are about to receive a call, we will try the landline first..."

čtvrtek 2. srpna 2012

DIY (Do-It-Yourself)

Hola chicos y chicas!

Týdny plynou, ale některé věci se nemění.. Ještě pořád jsem sirotek. A už mi to začíná lézt na mozek - "Co když jsem až moc ošklivá? Co když jsem hrozně nudná? Nebo zním jako snob?"
Říkala jsem si, že 1. srpen je magické datum, že to toho dne budu čekat, a až pak začnu vyšilovat. Takže jsem čekala do 10 večer, a až pak začala psát email do agentury. Vždycky všude čtu, jak někomu dala agentura vědět o rodině v srpnu, i když si ho rodina vybrala už v červnu. Tak jsem napsala, jestli je možné zjistit, zda-li je můj profil ještě v oběhu. Samozřejmě jsem doufala, že není. Že poslední měsíc se vyřizují papíry a rodina čekala, až je zkontaktuju sama. Ale ne, on pořád koluje po potencionálních hostitelkých rodinách.. A nikoho nezajímá. Yup, to vám zvedne sebevědomí! :D

pátek 13. července 2012

Like waiting for a miracle


友人こんにちは!
(zdravím ve stylu, japonsky)

Opět je to cca měsíc od mého posledního článku. A opět nemám moc o čem psát. 
Touhle dobou za měsíc bych měla už odlétat do US. Sice nevim kam, ke komu, jak ani kdy přesně.. Ale už se to blíží. Opravdu, opravdu doufám, že se do dvou tří týdnů tu radostnou zprávu dozvim.